Martin Salajka

„Série „Lebky“ vznikla vlastně náhodou. Měl jsem nějaká dřevěné prkénka ze staré postele, ze kterých jsem stloukl pár malých boxů, na které jsem natáhl zbytky plátna, a první, co mě napadlo, byla lebka. Stala se z toho zábava na několik let. Čím víc jich bylo, tím to vypadalo lépe, a pro mě to byla práce nesmírně obohacující. Namalovat jednu věc skoro 300krát.

Doteď jsou pro mne lebky jakýmsi vzorníkem přístupů k zobrazení. Poprvé jsem lebky představil na výstavě v Modřanské zvonici na hřbitově, kde jsem vytvořil jakousi kostnici. Pak byla série vystavena na kolektivní výstavě Život je bolestný a přináší zklamání v Trafo gallery. Odkud velká část cyklu putovala do jedné významné sbírky. Další část, 45 kusů, se nachází ve sbírce KOOJON. Počet odkazuje k roku 1945 tedy ke konci druhé světové války.“

(Text Martina Salajky)